Že by letos byly velikonoční svátky jarním svátkem rozhodně nevypadá. Počasí se zbláznilo a tak začalo dnes chumelit jako kdyby měly být snad vánoce. 

Pro Lucku vyfocených pár Kevinů - jak jim teď začala po vzoru jednoho konkrétního říkat :-D

zasněžený kostel, na kterém ještě nepředělali hodiny na letní čas - vlastně jaký letní, když je bohapustá zima :-)

kolem potoka - pár vodních fotek

zatímco jsem fotila potok, tak mě pozoroval roztomilý pejsek

typický zimní den

Ve čtvrtek jsme odvezli Lucku za Niki, nebo lépe řečeno k babičce a dědečkovi, kde si ji pak Niki s mamkou vyzvedly a Lucka tam strávíla velikonoční prázdniny. Shodou okolností se přesně v tu chvíli co jsme byli v Bystrci narodili během chviličky trojčátka kůzlátka. Protože já jsem jela rovnou z práce, tak jsem foťák sebou bohužel neměla, takže čerstvoušci zaznamenaní vůbec nebyli. Dnes babička s dědečkem přijeli k nám a dovezli nám zpět Lucku a také jednoho úžasně dobrého beránka - ostatně tak jako každý rok :-)Takže na kůzlátka se tam musím co nejdřív vypravit i já

Na Vánoce jsme dostali dárek puzzle - na první pohled sice nádherné, ale při jeho skládání jsem začala nesnášet šedou barvu :-) A protože to nejen na první pohled vypadalo nesložitelně, tak se do skládání museli pustit i samotní dárci :-) A dnes přesně po třech měsících ve 20:00 scházel už jen ten jeden a poslední kousek, tak jeho uložení bylo zdokumentováno.

Takže výsledek (sice vadí blesk) "Oběd na vrcholu mrakodrapu" ve velikosti 1500 ks a 90 x 60 cm nakonec složen.

Teď už jen zbývá vymyslet jak přesně nalepit a pověsit.

Po včerejšku jsem byla natolik zmrzlá, že když jsme jely dnes s Luckou do Bystrce, tak původně plánovaná procházka kolem řeky se stejně nakonec nekonala. Pouze jsme šli všichni na moc dobrý oběd do La Corridy

poté jsem šla na zahradu kde vykukovaly pouze tyto kytky

a pak ještě byli k vidění sousedovic koně

Lucka plánuje jak si předělá pokoj, takže jsme vyrazily do Ikei, aby získala inspiraci. Inspiraci jsme tentokrát ani nenačerpali, ale zato jsme tam zvládly i oběd včetně zákusku. Pak jsme se vydaly na Svoboďák, do Domu pánu z Lipé vyzvednout vstupenky do divadla. No a ta cesta tam i zpět na Zvonařku byla velmi náročná, ledový vítr profoukl naprosto vše a my dorazily domů naprosto zmrzlý 

Odpoledne vysvitlo sluníčko a už to skoro vypadalo jako kdyby snad opravdu přišlo jaro. S Luckou jsme si vyšly na procházku po okolí. Sníh, který se v pondělí tak děsivě sypal, začíná pomalu a jistě roztávat a ve vzduchu bylo cítit jaro

cestou jsme zahlédly i srnky, ale vzápětí projelo kolem nás auto a vyplašilo je

Napadené hromady sněhu začínají pomalu, ale jistě tát, takže se pomalu ukazují opět na světle první jarní květinky

tak vypadá že se zima nechce vzdát ani omylem a navíc to vypadá, jako kdyby chtěla znovu začít. Sněhu je víc než na vánoce. Když jsem v práci viděla jak to začíná vypadat, tak jsem raději šla domů co nejdřív, v naději, že autobusy ještě projedou v klidu. Naštěstí se opravdu zadařilo a já po druhé hodině vypadla, autobus měl jen malé desetiminutové zpoždění, takže domů jsem dojela opravdu brzo, takže jsem šla tohle nadělení ještě zdokumentovat.

jeden vyplašený bažant

a ještě pár večerních pohledů po zasněženém okolí :-)

že by už konečně přicházelo jaro? První náznaky se už ukazují

u babičky jsem narazila na zahrádce na mech, na který kapala voda ze střechy :-)