Už hodně dlouhou dobu se nebavím focením tak jako dřív. Život se někdy člověku zamotá a představy a ideály, které jsem kdysi měla, jsem najednou zjistila, že jsem snad na ně úplně zapomněla. Proto jsem začala přehodnocovat svůj vlastní život. Pouhé maličkosti, které jsem dlouho neřešila a zasouvala je někam do zákoutí, se nakupí do hodně velké hromady, které stačí na závěr pouze malý impuls k tomu, aby se to co bylo, změnilo v hromádku karet, která se sesype na jednu hromádku. Takže v rámci úklidu této hromady jsem dospěla k jednomu jedinému, pro mě správnému řešení. Obrátit svůj život o 180 stupňů a začít znovu. Snad jinak. Ale protože jsem od přírody optimista, tak doufám, že i lépe. A zároveň doufám, že ze svých vlastních chyb jsem se již poučila a nebudu je tedy znovu opakovat.
No a protože větrání hlavy jde nejlépe v přírodě, takže po delší době jsem navštívila Mariánské údolí.
0 komentářů :
Okomentovat